„Konec obětování se: je čas bojovat.“ Na počátku roku 2017 se ve dvou českých nemocnicích začalo bojovat za lepší ohodnocení a pracovní podmínky radikálněji a účinněji, než je obvyklé. Začal se odvíjet příběh úspěšného pokusu o sebeorganizaci pracujících zdola, tj. mimo odborovou organizaci (v daném případě nadmíru neefektivní) a bez spoléhání na to, že vlády, poslanci či krajští politici vyřeší krizi českého zdravotnictví.
To se potýká s kritickým nedostatkem lékařů, lékařek a sester (předloni chybělo v českém zdravotnictví přes 3000 sester). Problémem jsou i nízké mzdy a platy (země jako Velká Británie, Německo či Rakousko nabízejí nesrovnatelně lepší ohodnocení a podmínky; jiná zaměstnání v ČR pak přinejmenším lepší pracovní podmínky) nebo děsivá přepracovanost (sestry nezřídka tráví v práci i více než 30 hodin v kuse). Zcela nutným důsledkem je pak pokles kvality péče. V Karlovarské krajské nemocnici (KKN), zahrnující nemocniční zařízení v Karlových Varech a Chebu, chybělo před dvěma lety až 150 sester. V reakci na katastrofální situaci a krajní pasivitu odborů se začala formovat Iniciativa sester zaměřující se na sebeorganizaci zdravotnického personálu.
Všechny takové začátky bývají těžké a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Pokus postavit se samostatně na odpor přirozeně vyvolal pobouřenou reakci kraje, managementu i odborů. Navíc prvním krokem, který sestry musely učinit, bylo vyhrát boj v sobě samých: nebýt poddajné, „přecvaknout se“, naučit se – třeba poprvé v životě – říci jasné „ne“, nečekat, že si jejich poslušnosti a zničujícího sebeobětování někdo soucitný všimne, a odmítnout trpně snášet dané podmínky. Vždyť sestry mohou být snadno vydíratelné. Například naléháním na tzv. zodpovědnost či zákeřnými frázemi o práci sestry jakožto poslání. Nebo také výzvami k potlačení základních potřeb, které je údajně povinností ženy. Na fakt, že na ženy jsou podobné nároky obvykle kladeny i v případě péče o děti a práce v domácnosti, se už samozřejmě ohled nebere.
Tradiční nástroj v podobě stávky není možné v českých nemocnicích dobře využít, protože právo stávkovat je v případě zaměstnanců zdravotnických zařízení zákonem omezeno. Otevírají se však jiné možnosti, jak zaměstnavatele a další mocenské instituce donutit k ústupkům. Patří k nim třeba důsledné dodržování předpisů, které se běžně porušují v zájmu plynulosti provozu, přestože tato praxe může ohrozit zdraví pacientů. Další možností je odmítání vykonávat práci za jiné, za lékaře, lékařky, uklízečky nebo ošetřovatelky, a překračovat své kompetence. To ovšem neznamená, že odpor se staví proti těmto profesím – do Iniciativy se mohou zapojit také další zaměstnanci nemocnic a rovněž odmítnout vykonávat práci za jiné. K taktikám, které mohou sestry uplatnit, patří i důsledné nahlašování mimořádných událostí, bojkot výpomoci na odděleních, která trpí personální krizí, ale i takové „drobnosti“ jako prosazování přestávek na oběd.
To vše samozřejmě nelze uskutečnit bez vzájemné solidarity, navazování kontaktů mezi jednotlivými odděleními, sebeorganizace a pravidelných schůzek. Důležitou roli hraje také informování pacientů, jejich příbuzných a veřejnosti obecně. Je totiž obvykle jen otázkou času, kdy vedení nemocnic či kraje začne šermovat frázemi o tom, že sestry si „berou pacienty za rukojmí“, třebaže snížená kvalita péče je jednoznačně vina managementu, kraje či státu a jejich hazardérství.
Trojí zvýšení mezd, přičemž některé kategorie v této krajské nemocnici mají vyšší mzdy, než jsou platy ve státních nemocnicích. Jedná se např. o sestry do 12 let praxe, což je důležité proto, aby nastupovaly mladé sestry.
Příspěvek za směnnost pro všechny, a to už od léta 2017.
Desetiprocentní zvýšení jako ve státních nemocnicích.
Lepší pracovní podmínky: sestry plní jen ty úkoly, které opravdu mají plnit.
K platům ve státních nemocnicích se sice mzdy sester v KKN přiblížily, ale slib státních tabulek i pro tyto krajské nemocnice krajští politici nedodrželi. Sestry a další zaměstnanci ovšem získali natolik velké sebevědomí a sílu, že k dosažení dalších úspěchů mají ty nejlepší předpoklady. Navázali i kontakty s dalšími nemocnicemi v ČR, kde sestry, lékaři, lékařky, ošetřovatelky, sanitáři či uklízečky čelí velmi podobným problémům.
Ve videu natočeném před několika měsíci nám však sestry z KKN (a jedna sestra z pražské Fakultní nemocnice v Motole) mohou o všem povědět samy:
Od března 2017 do února 2019 sestry vydaly 37 čísel zpravodaje Iniciativa, ve kterých popisují své zkušenosti. Noviny slouží také jako příklad pro kolegyně z dalších nemocnic v ČR – příklad toho, jak prakticky a krok za krokem bojovat na pracovišti za své bezprostřední zájmy. Všechna vydání lze stáhnout zde.
Ak sa Vám to, čo Karmína robí, zdá užitočné, podporte vznik BUNTu. Čítať ďalej…
Úryvok z knihy Ralfa Ruckusa o zintenzívnení represií za vlády Si Ťin-pchinga. Čítať ďalej…
Rozhovor s Ralfom Ruckusom, autorom novej knihy o ľavicovej opozícii v Číne. Čítať ďalej…
Nemožno vylúčiť, že po niekoľkých rokoch fungovania Borov a ich porovnávania s inými veľkými zariadeniami príde na pretras iná staronová myšlienka. Čo keby sa všetky nemocnice zmenili na akciové spoločnosti, prípadne odovzdali do súkromných rúk? Čítať ďalej…